Parodontologie
Parodontitida (Paradentóza)
PARODONTITIDA je onemocnění staré jako lidstvo samo. Jeho základem je chronické, vleklé zánětlivé postižení PARODONTU (závěsného aparátu zubu) - tedy kostěného lůžka, vazů (spojujících kořen zubu s kostí) a dásně. K chronickému zánětlivému onemocnění parodontu dochází v drtivé většině případů z důvodu nahromadění ZUBNÍHO MIKROBIÁLNÍHO POVLAKU a ZUBNÍHO KAMENE v blízkosti dásně (na krčku zubu a mezi zuby). Zubní mikrobiální povlak se tvoří na těchto místech zcela fyziologicky. ALE k hromadění a kumulaci povlaku dochází teprve ZANEDBANOU nebo NESPRÁVNOU hygienou ústní dutiny.
Prvním krokem vedoucímu k parodontitidě je ZÁNĚT DÁSNĚ. Mikrobi povlaku vyvolají obrannou reakci v měkkých tkáních (dásni), která se projeví zduřením, překrvením, zarudnutím a tendencí ke krvácení. KRVÁCENÍ dásně (nejčastěji při čištění zubů, nedej bože i při jídle) je prvním příznakem zánětu. Jestliže zánět dásně přetrvává týdny, měsíce, roky (dle vrozené dispozice pacienta, věku, životosprávy, kouření…), dochází k průniku mikrobů do hlubších vrstev parodontu, k postižení kostěného lůžka (ztrátě kosti), ke ztrátě vazů a ústupu dásně (odhalení krčků a kořenů zubů). V této fázi vznikají mezi dásní a zubem (kořenem) různě hluboké kapsy – choboty, obsahující množství mikrobů, zubního kamene, hnisu a odumřelé tkáně.
Parodontitida je velmi tichý nepřítel, který vás připraví nejen o zuby. Při parodontitidě dochází ke stálé, masivní intoxikaci organismu látkami vznikající při chronickém zánětu, jež poškozují vnitřní výstelku cév (ateroskleróza). Výrazně se zvyšuje pravděpodobnost srdečního infarktu a mozkové mrtvice. Stoupá počet předčasných porodů a novorozenců se sníženou váhou u pacientek se špatnou orální hygienou. Předpokládá se vliv parodontitidy na vznik získané diabetes mellitus (cukrovky).
Dost strašení. Jak tedy léčit parodontittidu? Každý z vás mi po přečtení výše uvedeného dá jistě za pravdu, že nejlepší je PREVENCE - SPRÁVNÁ, KAŽDODENÍ HYGIENA DUTINY ÚSTNÍ (správný kartáček, správná technika, správný čas čištění). A správné, efektivní orální hygieně se musíte učit. Neb nikdo se ještě s kartáčkem v ruce nenarodil. Naučit se jí můžete u svého zubního lékaře nebo jeho DENTÁLNÍ HYGIENISTKY. Z třicetisekundové reklamy na zázračnou zubní pastu se naučíte nanejvýš utrácet peníze za nepotřebné věci.
Obecně dělíme léčbu parodontitidy na konzervativní a chirurgickou. Prvním krokem KONZERVATIVNÍ LÉČBY je již zmíněná MOTIVACE pacienta a INSTRUKTÁŽ SPRÁVNÉ ORÁLNÍ HYGIENY. Druhým krokem je profesionální odstranění zubního povlaku a zubního kamene – a to nejprve nad dásní a posléze i pod dásní (z již zmiňovaných kapes, chobotů, vznikajících ztrátou kosti a vazů). Odstranění kamene provádí lékař nebo dentální hygienistka speciálními nástroji (škrabkami, kyretami) nebo ultrazvukem.
CHIRURGICKÁ fáze léčby je indikována tam, kde úspěchu konzervativní léčby brání příliš hluboké parodontální choboty a tam, kde dochází k velké ztrátě kostěného lůžka. Principem chirurgického ošetření je odklopení dásně od zubu a přilehlé kosti, obnažení jinak nedostupných míst na kořeni zubu a kostěném lůžku, jejich vyčištění (od zubního kamene) a ohlazení.
V některých případech dokáží chirurgické zákroky podpořit vznik i nového parodontu (kostěného lůžka, vazů). Jedná se o tzv. ŘÍZENOU TKÁŇOVOU REGENERACI. Novotvorba kosti se podporuje tzv. AUGMENTACÍ kosti (chybějící kost se náhradí většinou syntetickým vstřebatelným materiálem) a použitím speciálních vstřebatelných nebo nevstřebatelných membrán.
Chirurgie také můžeme využít ke korekci esteticky nevyhovujících obnažených kořenů zubů.
Ať už podstoupíte jen konzervativní nebo i chirurgickou léčbu parodontitidy, vždy musí následovat doživotní, pravidelná kontrola stavu parodontu a úrovně orální hygieny dentálním týmem (zubní lékař, dentální hygienistka). Zpočátku v kratších intervalech (3 měsíce), později, pokud to zdravotní stav parodontu dovolí, v rozmezí půl až jednoho roku.